Cyklista a bezpečnost silničního provozu

Dopravní nehody se bohužel nevyhýbají ani cyklistům. V letech 1993 – 2017 byl průměrný podíl usmrcených cyklistů na celkovém počtu obětí nehod 9,1 %, tedy každý 11. usmrcený. V roce 2017 zahynulo při nehodách s účastí cyklistů 44 osob, dalších 373 utrpělo zranění těžké a 3 050 lehké, přičemž vinou cyklistů zemřelo 25 lidí, 214 bylo zraněno těžce a 1 939 lehce.

Samotných cyklistů zahynulo 44, dalších 353 bylo následkem nehod zraněno těžce a 2 945 lehce. Od vzniku samostatné České republiky byl pro cyklisty nejtragičtější rok 1993, kdy jich při nehodách zahynulo 146, naopak nejpříznivější byl rok 2016 se 39 mrtvými. Sluší se dodat, že v roce 2017 celkově 37 cyklistů zemřelo bez nasazené přilby, naopak jen 7 s přilbou.

4 z 10 mrtvých cyklistů byli senioři

Velkým problémem je fatální nehodovost starších cyklistů. Z celkem 44 mrtvých bicyklistů bylo 31 (tj. 70 %) ve věku 55 let a více, z toho cyklistů seniorů (osob ve věku 65+) bylo 17, tj. 39 %. Z údajů zveřejněných Evropskou komisí vyplývá, že největší nebezpečí hrozí starším cyklistům na křižovatkách, kdy odbočují doleva či dávají přednost v jízdě. Rizikové je pro řadu z nich i samotné ovládání jízdního kola. Nadprůměrné zastoupení mají senioři i ve statistikách smrtelných nehod bez zapojení jiného účastníka silničního provozu. Velkým problémem je i špatná viditelnost starších cyklistů, neboť si libují v tmavé barvě oblečení. Z průzkumu provedeného v rámci celé Evropské unie vyplývá, že sami senioři cyklisté se bojí především jízdy v silném provozu, na rušných silnicích a v noci. Také se obávají možných následků pádu z jízdního kola.

Cyklisté a alkohol – nebezpečná kombinace

V roce 2017 došlo celkem ke 4 482 dopravním nehodám, při kterých figuroval alkohol či drogy. Z nich 642 (tj. každou sedmou) zavinili cyklisté. Celkově při nehodách s alkoholem či drogami zahynulo 52 osob a dalších 214 bylo těžce zraněno. Vinou podnapilých cyklistů 5 z nich, dalších 57 těžce zraněno (z toho 1 vinou zdrogovaného cyklisty). Cyklisté loni zavinili celkově 2 393 nehod, z toho 642 pod vlivem alkoholu či dalších návykových látek. Jedná se o 27 % všech jimi zaviněných nehod. To je suverénně nejvíce ze všech skupin účastníků silničního provozu. Uvedené statistické údaje by měli mít na paměti všichni ti, kdo uvažují o povolení jízdy na kole po konzumaci alkoholu. Viníky tragických nehod cyklistů jsou jednak bicyklisté sami, jednak řidiči motorových vozidel.

Hlavní příčiny vážných nehod zaviněných cyklisty

  • Tradičně se jedná o nehody, kdy cyklista nedá přednost v jízdě (nerespektuje značku přikazující mu dát přednost, při vjezdu z místa mimo silnici nerespektuje vozidla jedoucí po silnici, nedá přednost protijedoucím vozidlům při odbočování vlevo).
  • Dále pak jsou tu tragické nehody, kdy cyklista nezvládne řízení svého bicyklu. Odborníci Centra výzkumu nehod Monashské univerzity v australském Melbourne došli k poznatku, že k největšímu počtu kolizí či pádů z jízdního kola dochází při rychlostech 15 – 24 km/hod. To není nijak nízká rychlost.
  • A konečně nehody, jejichž příčinou je nevěnování se řízení.

Hlavní příčiny vážných nehod s účastí cyklistů zaviněných řidiči motorových vozidel

  • Motoristé cyklistům nejčastěji ublíží tím, že jim nedají přednost v jízdě. Často je příčinou to, že automobilista cyklistu prostě přehlédne. Proto by měli bicyklisté dbát na svou dostatečnou viditelnost. Za dne volit výrazně zbarvené oblečení či vestu v zářivé barvě, v noci je alfou a omegou stanoveným způsobem osvětlit jízdní kolo. Neviditelnému cyklistovi řidiči automobilu přednost v jízdě dát při nejlepší vůli nemohou.
  • Další příčinou vážných nehod je, že se motorista před střetem s bicyklistou plně nevěnoval řízení.
  • Na statistikách nehod zaviněných motoristy se podepisuje i nesprávné předjíždění. Zde je třeba připomenout, že cyklisty je nutno předjíždět s dostatečným bočním odstupem. V České republice není bezpečný boční odstup od cyklisty zákonem definován. Ovšem například ve Francii dopravní předpisy stanoví, že automobilisté musí předjíždět cyklisty v obci s odstupem alespoň 1 metr, mimo obec je to dokonce 1,5 metru.

Cyklistická přilba prokazatelně chrání

Pokud dojde k těžkému či dokonce smrtelnému zranění cyklisty, bývá v 70 % případů zasažena právě hlava či krk; přitom ve 33 % případů by bylo možné následky kolize zmírnit, neboť zranění hlavy jsou na místech, jež mohou být chráněna přilbou. Odborníci Centra výzkumu nehod Monashské univerzity v australském Melbourne došli v roce 2012 k poznatku, že k největšímu počtu kolizí či pádů z jízdního kola dochází při rychlostech 15-24 km/hod. Není to nijak nízká rychlost. V průměru odpovídá volnému pádu hlavou na betonovou vozovku z výšky cca 2 metrů. Ani největší optimista si nedovolí tvrdit, že se takový pád obejde bez vážného zranění hlavy.

Ovšem ne všechny přilby ochrání. V každém případě je třeba pořídit si jen přilbu schváleného typu. Dále pak je nutno si ji před koupí důkladně vyzkoušet, aby opravdu tzv. „padla“. Pozornost by měla být věnována především velikosti a hmotnosti přilby, způsobu jejího upínání, kvalitě vnitřního polstrování. A lze doporučit zvolit takové její zabarvení, aby byl cyklista pro ostatní v provozu včas a dostatečně viditelný.

Vidět… a být viděn!

Ostatní účastníci silničního provozu mohou cyklisty snadno přehlédnout. Přitom jezdci na bicyklech nejsou v případě kolize prakticky vůbec chráněni. Je tedy především v jejich zájmu udělat vše pro to, aby byli ostatními zaregistrováni včas. To platí nejen na pozemních komunikacích, ale i na horských či vinných stezkách. Vždyť i kolize s chodcem může pro oba skončit s vážnými následky. Cyklisté by měli permanentně dbát na svou viditelnost, tedy i za dne. Lze proto doporučit používat oblečení a přilby ve výrazných barvách, resp. alespoň vhodné pestře zbarvené doplňky. Vhodnou kombinací fluorescenčních a reflexních materiálů zajistí svou viditelnost pro ostatní za denního světla i za tmy.

A když už jsme u těch fluorescenčních a reflexních barev… Fluorescenční barvy, zpravidla jasně žlutá, oranžová či zelená, zvyšují viditelnost za denního světla a dále pak za svítání a soumraku. Za tmy však tuto svou výhodu ztrácejí. Naopak reflexní materiály tím, že odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji až na vzdálenost 200 metrů, výrazně zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Samo výrazně zbarvené oblečení, bez reflexních prvků, cyklistu za tmy neochrání. Za nejlepší je tak třeba považovat kombinaci obou materiálů. Při jízdě za tmy pak bicyklistu nejlépe zviditelní bezvadný stav osvětlení jízdního kola a oblečená reflexní vesta.