STATISTIKY NEHOD SENIORŮ

Senioři (osoby ve věku nad 64 let) se na populaci Evropské unie podílejí z 18 %. Nicméně v důsledku dlouhodobě nízké porodnosti, stárnutí populačně silných ročníků a prodlužování průměrné délky dožití by měl jejich podíl narůst do roku 2030 na 24 a do roku 2050 pak na 28 %.

S tím ovšem souvisí i očekávané zvýšení podílu seniorů na celkovém počtu obětí dopravních nehod. Zatímco aktuálně je zhruba pětinový, do roku 2050 by mohl vzrůst na celou třetinu.

RokSeniořiCelkový počet obětíPodíl seniorů
MrtvíTěžce zraněníMrtvíTěžce zraněníMrtvíTežce zranění
2008145433992380915%11%
2009137442832353616%13%
2010140369753282319%13%
2011108406707309215%13%
2012134465681298620%16%
2013118485583278220%17%
2014115447629276218%16%
2015140461660254021%18%
2016129504545258024%20%
2017121501502233924%21%
Tabulka č. 1: Následky dopravních nehod pro seniory (zdroj: PČR)
Problém se týká i České republiky. Ke konci roku 2015 byl podíl seniorů na celkové populaci 17,9 %, do roku 2020 naroste na 20,5, do roku 2030 na 23,9 a do roku 2050 na 32,2 %. Podíl seniorů na celkovém počtu obětí nehod neustále narůstá. V roce 2008 byl 15 %, v roce 2013 20 %, v roce 2017 však už 24 %. Do budoucna se dá očekávat, že podíl osob starších 64 let na celkovém počtu obětí nehod bude i nadále narůstat.

V roce 2017 senioři nejčastěji umírali jako chodci

V roce 2017 zemřelo při nehodách celkově 121 seniorů. Nejčastěji umírali jako chodci, celkově jich bylo 44 (z toho 39 bylo v obci). Dále pak jako řidiči osobních automobilů (30), jejich spolujezdci (24), cyklisté (17). S velkým odstupem následují řidiči nákladních vozidel (3), motocyklisté (1), spolujezdci v nákladním vozidle (1) a cestující v tramvaji (1). Dále pak podíl seniorů na celkovém počtu usmrcených chodců všech věkových kategorií byl 44 %, u cyklistů se jednalo o 39 %, u spolujezdců v osobních automobilech 30 %.

Vinou řidičů seniorů zahynulo 89 lidí

  • Nejčastěji se jednalo o oběti nehod, kdy starší řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy technickým parametrům vozovky (její šířka, zatáčka apod.) – zahynulo 23 osob;
  • dalších 14 lidí zahynulo následkem nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky (náledí, mokro, bláto apod.);
  • v 11 případech se řidič nevěnoval plně řízení vozidla;
  • v 6 vjel do protisměru;
  • po 4 mrtvých měly na svědomí nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla či nákladu a nezvládnutí řízení vozidla;
  • po 3 mrtvých bylo vinou ohrožení protijedoucího řidiče při předjíždění, přehlédnutí souběžně jedoucího již předjíždějícího vozidla při předjíždění, nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu a ohrožení protijedoucího řidiče při odbočování vlevo;
  • po 2 mrtvých bylo v důsledku jiného druhu nepřiměřené rychlosti jízdy, nesprávného způsobu jízdy, kolize nezaviněné řidičem či vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu;
  • konečně po 1 oběti si vybraly nehody vinou nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti, nepřizpůsobení rychlosti hustotě provozu, nedání přednosti jízdy na základě příkazu značky „Stůj, dej přednost v jízdě“, jiného nedání přednosti, předjíždění bez dostatečného bočního odstupu, předjíždění přes podélnou čáru souvislou či nedodržení bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla.

Nastává čas dívat se na bezpečnost na silnicích očima stárnoucí populace

Aktuálně jsou v rámci Evropské unie senioři druhou nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu, v těsném závěsu za osobami ve věku 15-24 let

Věková skupinaPodíl na počtu obětí DN (%)Podíl na celkové populaci (%)
Do 15 let316
15-241711
25-493620
50-641920
Nad 65 let2518
Tabulka č. 2: Podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obětí DN a populaci, EU28 za r. 2014 (zdroj: Evropská komise).

Ovšem evropská populace postupně stárne. A to se týká i České republiky. Zatímco podíl seniorů bude narůstat, podíl osob ve věku 15 – 24 let by mohl poklesnout ze současných 10,3 % na 8,5 % v roce 2050. Podobně pak lze počítat s poklesem podílu osob ve věku 25 – 64 let ze současných 56,7 na 46,4 %. Bezpečnost seniorů na silnicích se tak začíná stávat závažným tématem. Je třeba v dostatečném předstihu plánovat budoucí vývoj infrastruktury i dopravní obslužnosti, aby vyhovovaly potřebám stárnoucí populace. Velký prostor pro inovace mají i výrobci motorových vozidel a organizace zaměřené na vzdělávání účastníků silničního provozu.

Senioři jsou na silnicích ohroženější

Seniory ohrožují jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. Při působení stejné síly jsou osoby ve věku nad 75 let vystaveny třikrát většímu riziku vzniku smrtelného zranění než osmnáctiletí. Nejohroženější jsou senioři jako cyklisté, výrazně méně nebezpečí jim hrozí při přepravě automobily. Obecně pak jsou osoby ve věku nad 65 let dvakrát více vystaveny riziku úmrtí při dopravní nehodě, od 75 let toto riziko významně narůstá – ohrožení je více než 16násobné. Je ovšem dobré připomenout, že aktuální mentální i fyzická kondice jsou velmi individuální záležitostí.

Čeho se senioři na silnicích nejvíce obávají?

Celoevropský projekt ElderSafe došel k závěru, že starší řidiči automobilů považují za nebezpečnou především jízdu v mlze, za deště a sněžení. Rovněž se obávají řízení během dopravní špičky v místech s vysokou intenzitou dopravy. Zvýšené nebezpečí vidí i v jízdě po dálnici, v tunelu či po kruhovém objezdu. Také nemají rádi, pokud někdo nedodržuje bezpečnou vzdálenost od jejich vozidla. Cyklisté se bojí především jízdy v silném provozu, na rušných silnicích a v noci. Také se obávají možných následků pádu z jízdního kola. Chodci mají strach především z pádu, za nejnebezpečnější považují pozemní komunikace s nekvalitním povrchem. Cestující v prostředcích hromadné dopravy osob se bezkonkurenčně nejčastěji bojí kriminality. Někdy tak silně, že raději omezí svou mobilitu. Dále pak se ve zvýšené míře obávají problémů s nastupováním, rizika pádu během přepravy a následného zranění.