Únava za volantem

Únava vede ke snížení pozornosti a prodlužuje reakční doby. Rovněž tak zhoršuje paměť a úroveň zpracovávání informací, má negativní vliv na koordinaci provádění příslušných úkonů. Obecně pak klesá ochota vykonávat potřebné úkony, komunikace řidiče s okolím se zhoršuje. Vliv únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. To s sebou nese mj. až sedminásobně vyšší pravděpodobnost účasti řidiče na zaviněné dopravní nehodě. Nepřekvapí, že se únava významně podepisuje na statistikách dopravní nehodovosti. Má na svědomí až 10 % všech dopravních nehod, na dálnicích se jedná až o 20% podíl. Až 20 % nehod profesionálních řidičů je přičítáno právě jejich únavě.

Nizozemští dopravní odborníci uvádějí, že nadprůměrně často jsou účastníky dopravních nehod, na jejichž vzniku se podílela únava:

  • osoby mladší 25 let,
  • jedinci, kteří trpí poruchami spánku,
  • dálkoví řidiči,
  • profesionální řidiči,
  • jedinci pracující na směny.

Obecně se ví, že se zvýšeným rizikem vzniku nehody vlivem únavy se setkáváme v hlubokých nočních hodinách. Nejnebezpečnější je období od půlnoci do čtvrté hodiny ranní. Méně však už se ví, že nás může únava překvapit i během dne – nejčastěji mezi druhou až čtvrtou hodinou odpolední. Na to je dobré pamatovat. Ostatně co považují sami řidiči za nejefektivnější taktiku při boji s počínajícími příznaky únavy? Dle nizozemských odborníků se nejčastěji jedná o přerušení jízdy a následný krátký spánek, případně – je-li to možné – o požádání někoho ze spolucestujících, aby převzal řízení. Tolik teorie. Bohužel však v praxi jsou zpravidla aplikována méně efektivní řešení – pootevření okének vozidla, případně zvýšení výkonu klimatizace, rozhovor se spolucestujícími, zesílení zvuku radiopřijímače nebo krátká přestávka spojená s občerstvením či několika kondičními cviky. Přesto však až 20 % řidičů usedá za volant, přestože se cítí unaveni. U řidičů kamionů se pak jedná až o dvojnásobek.