Chodci

CHODCI JSOU NEJZRANITELNĚJŠÍMI ÚČASTNÍKY SILNIČNÍHO PROVOZU

Kdy se stáváme chodcem? Podle pravidel silničního provozu je chodcem každý, kdo vstoupil na chodník nebo na silnici. A je jedno, zda tam stojí, anebo jde. Chodcem je ale i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 60 cm. Chodec se může pohybovat na lyžích, na kolečkových bruslích, na vozíku pro invalidy, může vést jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm³ nebo vede psa.

JE CHODEC ÚČASTNÍKEM SILNIČNÍHO PROVOZU?

Samozřejmě. Nejen ti, co řídí motorová vozidla, jsou účastníky silničního provozu, ale i chodec. Ten přitom nemusí jít bezpodmínečně právě jen po silnici, ale může k chůzi využívat chodník. Chodník je totiž součástí pozemní komunikace.

PLATÍ PRO CHODCE PŘI CHŮZI NĚJAKÁ PRAVIDLA?

Pravidla platí pro všechny účastníky silničního provozu. Ti se tak musí chovat navzájem ohleduplně a ukázněně, řídit se pravidly silničního provozu, světelnými signály, dopravními značkami a pokyny policisty. Chodcům pravidla například stanovují tyto povinnosti: Chodec musí pro chůzi užít chodník, a tam kde chodník není nebo je neschůdný, může k chůzi využít silnici. Pokud jde chodec po silnici, musí jít po levé krajnici, a nemá-li silnice krajnici, pak při levém okraji vozovky. Takto mohou jít maximálně dva chodci vedle sebe. Vede-li chodec kolo po chodníku, neměl by jím ohrožovat okolní chodce. Je tedy lépe vést kolo blíž k vozovce. Zároveň chrání i sám sebe. Vede-li chodec kolo po silnici, pak jde po pravé krajnici nebo při pravém okraji vozovky. Kolo je přitom na straně blíže k vozovce. Při chůzi s kolem musí alespoň jedna ruka držet kolo za řídítka. Tímto způsobem je zajištěno přesné vedení kola, které tak nemůže například najetím na nerovnost náhle změnit směr jízdy a zkřížit tak dráhu jinému chodci nebo dokonce jedoucímu vozidlu.

Tlačí-li nebo táhne-li chodec ruční vozík, jehož šířka není větší jak 60 cm, chodí stejně jako ostatní chodci buď na chodníku, po levé krajnici, nebo při levém okraji vozovky.
Jestliže osoba tlačí nebo táhne ruční vozík, jehož šířka převyšuje 60 cm, pak se už nejedná o chodce, ale o řidiče nemotorového vozidla. Platí tedy pro něj všechna pravidla, jako pro řidiče! S takovým vozíkem však nesmí jít po chodníku, ale co nejvíce při pravém okraji vozovky a nesmí být pod vlivem alkoholu. Ruční vozík musí být vybaven červenými kulatými odrazkami, vyznačujícími jeho obrysovou šířku. Za snížené viditelnosti je vhodné vozík i osobu doplnit obdobně jako u cyklistů o bílé světlo dopředu a červené světlo dozadu.

Povinnost ohleduplnosti lze vztáhnout i na takovou poměrně častou činnost seniorů, jako je vedení psa. Vodítko psa nesmí křížit pěší dráhu chodců. Při chůzi se psem na stezce pro chodce a cyklisty je vodítko v jízdní dráze cyklistů předpokladem vzniku nebezpečné nehody.

Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku, užije pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.

Je‐li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou „Přechod pro chodce“, „Podchod nebo nadchod“, musí chodec přecházet jen na těchto místech.

Jestliže jede v obci automobil rychlostí 50 km/h, potom je jeho brzdná dráha na suchém povrchu dlouhá přibližně 30 metrů. Na mokrém povrchu, zvlášť když jde třeba o dlažební kostky, se brzdná dráha zdvojnásobí, na uježděném sněhu je pětinásobná a na ledě dokonce desetinásobná! Vstoupí-li chodec před takovéto vozidlo ve vzdálenosti kratší, než je těchto 30 metrů, řidič už nemůže vozidlo zastavit. Zákonitě tak musí dojít ke vzájemnému střetu, obvykle končícímu těžkým úrazem nebo usmrcením chodce.

JAK SPRÁVNĚ PŘECHÁZET VOZOVKU NA PŘECHODU PRO CHODCE?

• zastavte se na okraji chodníku před přechodem pro chodce;
• rozhlédněte se a posuďte hustotu provozu a rychlost i vzdálenost přijíždějících vozidel; rozhlížíme se vlevo, vpravo a ještě jednou vlevo;
• dejte najevo svou polohou na okraji chodníku, například mávnutím paží, že chcete přejít přes vozovku (doporučuje se předpažit ruku s dlaní směrem k přijíždějícímu automobilu);
• s řidičem vozidla přibližujícím se k přechodu pro chodce navažte oční kontakt; řidič, který se na vás nedívá, obvykle před přechodem pro chodce nezastaví;
• jestliže vozidlo před přechodem zastaví, snažte se jej přejít co nejrychleji, nikoliv však zbrkle. A pamatujte, že po přechodu pro chodce se chodí zásadně v jeho pravé polovině;
• v polovině přechodu pro chodce, než vstoupíte do protisměrného jízdního pruhu, opět zkontrolujte, zda jste přijíždějícími řidiči respektováni a můžete přecházení bezpečně dokončit (pokud si nejste jisti zastavením přijíždějícího vozidla, vyčkejte, ale nesnažte se vrátit nazpět – to je velmi nebezpečné);
• na širokých a víceproudých silnicích volte raději přechod, který má světelnou signalizaci nebo je v prostředku vozovky opatřen ochranným ostrůvkem; vhodné je také volit trasu, kde k přejití vozovky můžete využít nadchod nebo podchod.

Přechod pro chodce, nadchod nebo podchod musíte podle pravidel silničního provozu použít, jste-li od něj vzdáleni méně než 50 metrů!

Na přechodech pro chodce, které jsou řízeny dopravními semafory, je situace mnohem lehčí. I tak se před vstupem do vozovky přesvědčte, že přijíždějící vozidlo skutečně zastaví.

Jestliže po vstoupení na semaforem řízený přechod pro chodce se zeleným světlem začne svítit světlo červené, nevracejte se a dokončete co nejrychleji a bezpečně přecházení vozovky.

Dbejte zvýšené opatrnosti, vstupujete-li na světelně řízené křižovatce na přechod pro chodce až za skupinou již přecházejících chodců. Odbočující řidiči obvykle upírají pozornost na tuto skupinu a vás jako jednotlivce mohou přehlédnout. Opět navažte oční kontakt a zhodnoťte, zda vozidlo zastaví nebo bude pokračovat v jízdě.

Chodník v blízkosti přechodu pro chodce nevyužívejte k debatě. Přibližující se řidiči zpočátku nemohou zjistit, zda chcete přechod použít, a zbytečným brzděním dochází ke zpomalování provozu a vytváření kolizních situací.

V JAKÝCH PŘÍPADECH NESMÍTE VSTOUPIT NA PŘECHOD PRO CHODCE?

Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy vybavená modrými či modročervenými majáky, jako jsou například hasiči, sanitka nebo policie. Nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel.

Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem.

Chodec musí dát přednost tramvaji. V takovémto případě není vhodné vstupovat na přechod pro chodce, zastavit se na něm a nechat tramvaj projet. Přijíždějící řidič automobilu vás může snadno přehlédnout a srazit. Platí však i opačný příklad. Řidič automobilu vám zastavením umožní přecházet po přechodu pro chodce silnici, vy pokračujete dál přes tramvajový pás, kde vás projíždějící tramvaj zachytí. Řidič tramvaje nejen, že má před chodcem přednost, ale po zpozorování chodce v kolejišti už mu dlouhá brzdná dráha tramvaje neumožní střetu zabránit. Postupujte tedy při přecházení vozovky s tramvajovým pásem zvlášť uvážlivě a počítejte s dostatečnou časovou rezervou pro její bezpečné přejití. Pro úplnost připomínáme povinnost nevstupovat do vozovky na semafory řízeném přechodu pro chodce, když svítí červené světlo.

CO KDYŽ NA VOZOVCE PŘECHOD PRO CHODCE NENÍ?

Není-li na vozovce vyznačen přechod pro chodce, neznamená to, že vozovku nelze přejít. V tomto případě si ale sami musíte zvolit vhodné a bezpečné místo, kde tak učiníte. Jakými pravidly se řídit?

Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose.

Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na silnici.

Místo pro přejití vozovky zvolte tak, abyste využili svou znalost o délce brzdné dráhy vozidel. Napravo i nalevo od sebe musíte mít dostatečně dlouhý přehledný úsek, na kterém vidíte a posoudíte situaci na silnici, ale na kterém jste pro řidiče vidět i vy, aby mohli případně snížit rychlost jízdy a umožnili vám dokončit přecházení.

Vstupujte do vozovky jen tehdy, neblíží-li se k vám žádné vozidlo nebo je s ohledem na vaši rychlost chůze dostatečně vzdáleno. Nesmíte donutit řidiče přijíždějících vozidel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy!

Vozovku co nejrychleji (nikoliv zbrkle) přejděte a opět se před vstoupením do její druhé poloviny přesvědčte, že ani vozidla v protisměru vás neohrozí.

Svou bezpečnost při přecházení vozovky zvyšte tím, že nebudete do vozovky vstupovat v nepřehledných místech. Ve městech je takovým místem řada stojících vozidel nebo odpadkových kontejnerů na kraji vozovky u chodníku, rohy ulic a třeba i dav lidí. Pro řidiče je rozpoznání postavy v těchto situacích mnohdy nemožné, a tak bude zajištění si bezpečného přecházení záviset pouze na vás.

Chodec také nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.

Na stezce pro chodce a cyklisty nesmíte vstupovat na tu část stezky, která je určena cyklistům. Tato část je dostatečně označena symbolem jízdního kola svislým i vodorovným dopravním značením.

BUĎTE VIDĚT

Chodec, který si neuvědomí, že mu nestačí pouze vidět přijíždějící vozidlo, ale musí hlavně on sám být viděn (v černém oblečení potmě opravdu chodec vidět není), si zahrává s vlastním zdravím, resp. přímo se svým životem. Viditelnost lze zvýšit vhodnou barvou oblečení a doplňky z fluorescenčních a reflexních materiálů, které zvyšují světelný kontrast vůči pozadí a prodlužují tak vzdálenost, na jakou může řidič chodce nebo cyklistu zaznamenat. Fluorescenční materiály – zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku, ve tmě však svou funkci ztrácejí. Nejčastěji používanými barvami jsou jasně žlutá, zelená a oranžová. Reflexní materiály – odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3x větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10x větší vzdálenost než oblečení modré. Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 31 metrů (1,5 sekundy) na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval.

Chodci mají od roku 2016 povinnost, pokud se pohybují mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Vhodné jsou reflexní pásky, které umístíme nad pravé zápěstí a nad pravý kotník. Podle zkušeností je vhodné využít reflexní prvky i v obci, aby řidiči dokázali na osoby pohybující se po komunikacích dostatečně včas zareagovat a došlo tak k zajištění jejich bezpečnosti.

Chodcem je i vozíčkář

A tak se na něj vztahují všechna pravidla jako pro chodce. Osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky. Na tato pravidla bychom měli pamatovat i v případě, že se pohybujeme po komunikacích přímo na vozíku, případně pokud s někým na vozíku jdeme ať již jen na procházku, za nákupy, či na výlet.

ORGANIZOVANÝ ÚTVAR CHODCŮ

Pokud vyrážíme na výlet ve větší skupině, měli bychom dodržovat pravidla, která se týkají organizovaného útvaru chodců.

Organizovaný útvar chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po chodníku, a to vpravo. Jestliže šíře chodníků neumožňuje chůzi ve dvojicích, je nezbytné jít za sebou. V okamžiku, kdy situace na chodníku umožňuje opět chůzi ve dvojicích, se útvar opět zformuje – seřadí se a pokračuje v chůzi ve dvojicích. Tam, kde není chodník, se organizovaný útvar chodců pohybuje v pravém a při okraji vozovky a jde tak, aby netvořil zbytečně překážku pro vozidla, která jedou stejným směrem. Útvar jde ve dvojicích s minimál­ními mezerami tak, aby tvořil kompaktní celek. Útvar má minimální mezery mezi dvojicemi, také dvojice jdou blízko vedle sebe s malým ro­zestupem. Útvar tvoří celek, který je dobře identifiko­vatelný zejména pro řidiče. Vedoucí útvaru odpovídá za vedení útvaru a bezpečné chování jeho členů.

Za snížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu po obou stranách neoslňujícím červeným světlem. Označení světly může být nahrazeno oděvními doplňky s označením z retroreflexního materiálu.

V zákoně o silničním provozu jsou vyjmenovány typy komunikací, po kterých se nikdy nesmí útvar chodců pohybovat – dálnice a silnice pro motorová vozidla. Ale i komunikace zařazené do třídy I. nebo II. třídy nejsou z důvodu vysoké intenzity dopravy vhodné pro chůzi. Je doporučeno vybírat raději silnice III. třídy nebo místní komunikace (mimo vybraných lokalit jsou komunikace IV. třídy převážně určeny pro pěší).

Nejvhodnější pro pohyb organizovaného útvaru je stezka pro chodce, eventuálně stezka pro cyklisty a chodce, kde se útvar nesetká se silniční motorovou dopravou. Stejně tak vhodné jsou turistické stezky nebo účelové komunikace. Případně je vhodné se seznámit s intenzitami nákladní dopravy na úseku, kde se organizovaný útvar chodců bude pohybovat. Pokud by v úseku byla vysoká intenzita nákladní dopravy, je vhodnější zvolit jinou trasu. Nákladní vozidlo, resp. vzdušný vír, který se vytvoří při jízdě, může způsobit pád osob pod kola vozidla nebo odhození na silnici.