Podíl seniorů na celkovém počtu obětí dopravních nehod dlouhodobě narůstá.

Senioři (osoby ve věku nad 64 let) se na populaci Evropské unie podílejí z 18 %. Nicméně v důsledku dlouhodobě nízké porodnosti, stárnutí populačně silných ročníků a prodlužování průměrné délky dožití by měl jejich podíl narůst do roku 2030 na 24 a do roku 2050 pak na 30,5 %. S tím ovšem souvisí i očekávané zvýšení podílu seniorů na celkovém počtu obětí dopravních nehod. Zatímco aktuálně je zhruba pětinový, do roku 2050 by mohl vzrůst na celou třetinu. Potřeba je tak pamatovat na bezpečnost seniorů v silničním provozu.

Nehody seniorů v ČR

Celkem došlo na našich komunikacích v roce 2023 k 94 945 nehodám, při nich zemřelo 455 osob,
těžce zraněno bylo 1 750 osob a lehce zraněno bylo 23 939 osob. Ekonomické ztráty dosáhly hodnoty
143,72 mld. Kč.


V roce 2023 na našich silnicích zemřelo 126 seniorů, tedy našich spoluobčanů starších 65 let. Těžce
zraněno bylo 361 seniorů; lehké zranění jich utrpělo 3 550. Ekonomické ztráty z nehodovosti seniorů
činily 34,78 mld. Kč.


Podíl seniorů na celkovém počtu obětí dopravních nehod dlouhodobě narůstá. Zatímco v roce 2012
to bylo zhruba 20 procent, v roce 2021 se jednalo již o necelých 26 procent a v roce 2023 to bylo již
28 procent. Podobně je tomu i v případě těžce zraněných osob v seniorském věku, kdy jejich podíl
narostl až na 21 procent.

RokSeniořiCelkový počet obětí nehodPodíl seniorů
MrtvíTěžce zraněníMrtvíTěžce zraněníMrtvíTěžce zranění
2008145433992380915%11%
2009137442832353616%13%
2010140369753282319%13%
2011108406707309215%13%
2012134465681298620%16%
2013118485583278220%17%
2014115447629276218%16%
2015140461660254021%18%
2016129504545258024%20%
2017121501502233924%21%
2018136551565246524%22%
2019123433547211022%21%
2020105347460180723%19%
2021120296470162426%18%
2022125352454173428%20%
2023126361455175028%21%
Tabulka č. 1: Následky dopravních nehod pro seniory (zdroj: PČR)

V roce 2023 vlastnilo řidičské oprávnění 1 530 562 osob v seniorském věku. Tato hodnota představuje přibližně čtvrtinu populace oprávněnou k řízení osobního vozidla s tím, že muži vždy mírně převažují nad ženami, a s rostoucím věkem se procentuální zastoupení mužů zvyšuje. Ve věkové kategorii 65 až 69 let disponovalo v roce 2023 řidičským oprávněním skupiny B 491 565 řidičů. Osoby s řidičským oprávněním ve věku 85 a více let se na seniorské populaci podílely z 6,2 %.

Příčiny nehod seniorů?

Příčin je více. Především populace České republiky stárne. Český statistický úřad uvádí, že zatímco ve druhé polovině osmdesátých let minulého století byl podíl seniorů na celkové populaci 12 procent, na začátku roku 2012 to bylo již 16,2 procenta a na konci roku 2021 to bylo dokonce 20,6 procenta. Zatímco podíl seniorů bude narůstat, podíl osob ve věku 15 – 24 let by mohl poklesnout ze současných 10,3 % na 8,5 % v roce 2050. Podobně pak lze počítat s poklesem podílu osob ve věku 25 – 64 let ze současných 56,7 na 46,4 %.

Seniory ohrožuje jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. Nejohroženější jsou senioři jako cyklisté, výrazně méně nebezpečí jim hrozí při přepravě automobily. Osoby ve věku nad 65 let jsou dvakrát více vystaveny riziku úmrtí při dopravní nehodě, od 75 let toto riziko významně narůstá – ohrožení je více než šestnáctinásobné. Sluší se ovšem dodat, že aktuální mentální i fyzická kondice jsou velmi individuální záležitostí.

Bezpečnost seniorů na silnicích se tak začíná stávat závažným tématem. Je třeba v dostatečném předstihu plánovat budoucí vývoj infrastruktury i dopravní obslužnosti, aby vyhovovaly potřebám stárnoucí populace. Velký prostor pro inovace mají i výrobci motorových vozidel a organizace zaměřené na vzdělávání účastníků silničního provozu.

Senioři mívají svá bezpečnostní rizika

Ve srovnání s osobami ve středním věku senioři častěji jednají zbrkle, potřebují více času k provedení zamýšleného manévru a častěji opominou provést potřebný úkon. To bývá často na složitějších křižovatkách v době, kdy je silný provoz. Řidič senior potřebuje více času na vyřešení náročnější řidičské situace. Volí pomalejší tempo jízdy, vše si důkladně promýšlí, na hlavní silnici vjíždí až v okamžiku, kdy má naprostou jistotu, že nemůže dojít ke vzniku rizikové situace. Pokud je však na něho tlačeno, aby jednal ve svižnějším tempu, může opomenout provést důležitý řidičský úkon (např. nezapne blinkr), na hlavní silnici vjede i přes přesvědčení, že provádí nebezpečný manévr.

Bývají si jich však vědomi

Senioři si bývají vědomi svých omezení. Své slabiny kompenzují celoživotními zkušenostmi. Dodržují předpisy, jednají defenzívně, snaží se minimalizovat možná rizika. Jejich podíl na nehodách v důsledku nezvládnutí vozidla, nepřiměřené rychlosti jízdy, riskantního předjíždění či alkoholu za volantem je podprůměrný. Raději jezdí v době, kdy je menší provoz, rovněž tak se snaží nevyjíždět v době, kdy panuje nepříznivé počasí či za snížené viditelnosti. Senioři raději než po dálnicích jezdí po paralelních pozemních komunikacích nižší kategorie.

Senioři mohou být na silnicích bezpeční i v bezpečí

Celoevropský projekt ElderSafe došel k závěru, že starší řidiči automobilů považují za nebezpečnou především jízdu v mlze, za deště a sněžení. Rovněž se obávají řízení během dopravní špičky v místech s vysokou intenzitou dopravy. Zvýšené nebezpečí vidí i v jízdě po dálnici, v tunelu či po kruhovém objezdu. Také nemají rádi, pokud někdo nedodržuje bezpečnou vzdálenost od jejich vozidla. Cyklisté se bojí především jízdy v silném provozu, na rušných silnicích a v noci. Také se obávají možných následků pádu z jízdního kola. Chodci mají strach především z pádu, za nejnebezpečnější považují pozemní komunikace s nekvalitním povrchem. Cestující v prostředcích hromadné dopravy osob se bezkonkurenčně nejčastěji bojí kriminality. Někdy tak silně, že raději omezí svou mobilitu. Dále pak se ve zvýšené míře obávají problémů s nastupováním, rizika pádu během přepravy a následného zranění.

Organizace spojených národů vydala doporučení, jakým oblastem života seniorů je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby byla zachována potřebná kvalita jejich života.

Opatření však musí být komplexní. Je nutné přizpůsobovat infrastrukturu (např. řešení složitějších křižovatek, čitelnost dopravního značení a jeho osazování s dostatečným předstihem), seznamovat seniory s výhodami moderních asistenčních systémů vozidel, nabízet starším osobám alternativu k ježdění osobními vozidly v podobě kvalitní a cenově dostupné veřejné hromadné dopravy, a také jim vysvětlovat specifika jejich účasti v silničním provozu. Například formou názorných edukativních přednášek, jakými je například právě i projekt Senior bez nehod.