Odborníci z Evropské spánkové společnosti na svém kongresu kromě jiného konstatovali, že únava je pro řidiče stejným rizikem jako alkohol. Právě únava, ospalost, nebo pokles pozornosti zaviní totiž až třetinu dopravních nehod. Ono totiž opravdu nejde řídit a zároveň spát. Ospalost zpomaluje reakce, snižuje vnímavost a zhoršuje rozhodovací schopnosti, a to obdobně jako alkohol. Velmi ospalí lidé se ve skutečnosti chovají velmi podobně jako podnapilí. Nebezpečí řízení pod vlivem alkoholu si řada lidí uvědomuje, ale smrtelné nebezpečí řízení, pokud je člověk ospalý, si přizná málokdo. Výzkumy dokládají, že nebezpečí nehody je v noci větší než ve dne, přestože v nočním řidším provozu je statistický počet nehod menší. Noční jízdy jsou riskantní především proto, že časové seřízení našeho orga­nismu, čili jakési hodiny, které do nás příroda vložila, nejdou přestavit podle přání. Smrtelné riziko v noci stoupá asi pět­krát a statistika zcela nemilosrdně pro­zrazuje, že každý druhý smrtelný úraz se stane potmě nebo za šera. Noční únava se nedá potlačit, temnota snižuje naši schopnost vnímat, soustředit se a rychle reagovat na změnu situace. Paradoxem je, že čím komfortnější je řidičská kabina a ovládání vozidla, tím dříve upadá řidič do útlumu a řídí „jako ve snu“. Proto také asi nepřekvapí zjištění, že únava způsobu­je mnohem více nehod než opilost. Rovněž lidský zrak ztrácí značné procento rozeznávacích schopností právě při jízdě za snížené viditelnosti.

Ačkoliv delší cesty plánují řidiči především v letním období, častokrát jezdí na delší vzdálenosti i v zimě. Prvním předpokladem bezpečné jíz­dy je celkově dobrá fyzická kondice, dobrý zdravotní stav a samozřejmě odpočinek před jízdou. Tyto faktory řidiči často podceňují, před jízdou jsou málo odpočatí, nebo jsou ovliv­něni častějšími příznaky onemocnění třeba právě v zimním počasí. V těchto pří­padech bychom v žádném případě ne­měli usedat za volant, byť by se jed­nalo o krátkou jízdu. V případě nemo­ci musí řidič brát zřetel také na to, ja­ké léky užívá. Pokud jsou to léky nevhodné, nikdy by neměl řídit moto­rové vozidlo. V zimních měsících se výraz­ně snižuje viditelnost a řidič většinu dne řídí za šera a tmy. Jízda v nočních hodinách je sama o sobě nebezpečná a klade na kondici řidiče zvýšené nároky. V zimním období navíc je řidič nucen používat v automobilu topení. Teplo ve voze pak přispívá k větší únavě, ospalosti a malátnosti. Častěji by tak měl využívat odpočívadel, na okamžik zastavit a projít se na čer­stvém vzduchu, a jednou za čas také alespoň na oka­mžik otevřít okno ve voze a nechat proudit čerstvý studený vzduch.

NEPODCEŇUJTE SPÁNKOVÝ DLUH

Nevýhodou spánku je to, že si jej nemůžeme uložit do zásoby. Pokud se tedy řádně nevyspíme dostatečně dlouho a navíc po dobu několika dnů, vznikne nám spánkový dluh, který můžeme vyrovnat pouze tím, že se pořádně vyspíme. Spánkový dluh nepřekonáme ani silou vůle a také sám od sebe nezmizí. To pak dělá spánek nebezpečným – je totiž mimo naši kontrolu. Pokud včas nerozeznáme spánkový dluh, nebo spánkové poruchy, můžeme se dostat do situace, že i po dlouhodobém spánku budeme stále unaveni.

Nejrůznější povzbuzující prostředky – například silná černá káva, mají potom pouze krátkodobý účinek a po jeho odeznění dochází k ještě většímu útlumu. Člověk může v daný okamžik zůstat bdělý díky dráždivým podnětům, vzruchům důležité pracovní činnosti apod., ale v okamžiku, kdy se situace uklidní a nastane nějaká monotónní práce, převládne nedostatek spánku a usínáme. Takovou relativně klidnou monotónní činností může být právě řízení motorového vozidla. Můžeme se sice cítit bdělí, ale pokud je organismus unaven, můžeme usnout v každém okamžiku, byť jen na osudný zlomek sekundy. Pokud se tedy při jízdě začnou objevovat signály naznačující únavu a ospalost, je nejlepší co nejdříve sjet ze silnice a najít si místo, kde si můžeme zdřímnout.

Zvláště nebezpečná  je stereotypní jízda v letním vedru po dálnici, nebo v noci, mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní. Cítíme-li bolest v zádech, strnulost, bolení nohou, máme-li potíže s tím, abychom udrželi oči otevřené a hlavně zaostřené; nemůžeme udržet hlavu zpříma; začíná se objevovat denní snění, nebo přelétavé a nesouvislé myšlenky; často zíváme a opakovaně si třeme oči; zjistíme, že vyjíždíme ze svého jízdního pruhu, případně jedeme v těsném závěsu za vozem před námi; jízda směřuje ven ze silnice, najíždíme na bezpečnostní pásy označující okraj silnice (rozdrnčí vůz); přehlédneme dopravní značku, signál, mineme plánovaný výjezd z dálnice; cítíme se podráždění, nervózní, roztěkaní, netrpěliví. Zastavme okamžitě na nejbližším odpočívadle a zacvičme si, v noci si pak alespoň na krátkou dobu zdřímněme. Zásadně se nesnažme o povzbuzení kouřením či jakýmikoli medikamenty. Postarejme se o dostatek tekutin, nejlépe málo slazeného čaje s citronem. Jezme jen do polosyta, lehká jídla. Pozor také na poslech monotónní, příliš hlasité hudby. Lepší je poslouchat pořady, které povzbudí naši pozornost.

Jediným správným receptem na to, jak únavu odstranit, je pořádný odpočinek. Snažme se proto dodržovat určitý režim a únavě předcházet. Nesedejme za volant, pokud se cítíme unaveni a ospalí. Pokud tyto pocity zjistíme v průběhu jízdy, co nejdříve zastavme a odpočiňme si.